John Steinbeck - O myších a lidech (1937)

25. may 2018 at 15:38 | Posted by: Rosie. |  Recenze.
Autor: John Steinbeck
Název: O myších a lidech
Originální název: Of Mice and Men
Nakladatel: Alpress, Klokan
Rok vydání: 1937 (ČR - 2004)
Počet stran: 109











Řekla jsem si, že si přečtu nějakou rychlovku a taky jsem měla docela chuť na nějakou tu klasiku, které nám nutily ve škole k maturitě. V tu dobu jsem přečetla takové ty knihy, co jsem prostě chtěla já sama číst, ale vůbec mě nelákaly takové ty knihy, co jsme si přečíst měly určitě, jakožto doporučení od našich milých učitelů. Tudíž já přečetla Annu Kareninu nebo Sophiinu volbu k maturitě, ale knihu O myších a lidech jsem prostě číst nechtěla. Jestli mě štval ten název, nevím přesně.

Rozhodnutí přečíst si příběh O myších a lidech vzniklo ale především tím, že jsem se rozhodla, že už nebudu utrácet peníze za další a další knihy, dokud si prostě nepřečtu úplně všechny ty, co už doma mám. Občas se totiž stane, že nějakou knihu koupí ségra nebo mamka a já jsem na to natěšená, ale nikdy se k tomu třeba vlastně ani nedostanu, protože se zásobuji sama. Tak jsem si řekla stop. Dokud se nepročtu domácí knihovnou, tak další milióny prostě utrácet nebudu. Vydírej si mě NeoLuxore, jak chceš! Na nějakou dobu máš útrum! Však já už v tobě toho nechala víc než dost za posledních pár let. Včera večer jsem si teda knížku lehce rozečetla, nějakých 40 stran a dneska jsem si jí dočetla do konce. Netrvalo to moc dlouho, přeci jen 109 stránek není žádná věda, takže už to mám dočtené a můžu se hned hlásit s recenzí na blog.


Především jsem byla varovaná sestrou, že budu brečet! A ano, brečela jsem! Kdo knihu nezná, nechtěla bych moc spoilerovat, ale je to opravdu hodně smutný příběh. Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ne nijak velký, ale trochu ano. To bude ale proto, že nejsem moc hotová do takových příběhů asi. Ale potom, když už se to začalo odehrávat na jednom místě a ty lidi tak nějak pořád byli stejní, tak jsem se do toho trochu dostávala. Kniha ve mně 80% času vyvolávala neskutečnou lítost k jednomu z hlavních hrdinů a tak trochu vztek a obdiv zároveň k tomu druhému. Jsem velký cíťa, takže mi to přišlo vlastně 100% času prostě smutný.

Kniha byla psaná docela dobře, žádné extra projevy dřívějšího jazyka tam nebyly naštěstí, takže překlad mi vyhovoval. Občas se totiž v knížkách zaseknu na nějakých výrazech, a to mě to pak moc nebaví, když si třeba musím i zjišťovat co mi tím chce kdo říci. Ne že bych teda byla nějaký idiot, ale ne každému se třeba čte ve výrazech staročeštiny dobře. Doma mám tu nejnovější verzi, tedy samostatnou knihu O myších a lidech, která vyšla roku 2004. Do té doby byl příběh O myších a lidech vždy součástí ještě nějakého dalšího příběhu.

No a abych to shrnula a ukončila. Kniha je prostě klasikou. A asi by si jí měl každý přečíst už jen z toho důvodu a z té zvědavosti, že se nějací lidé rozhodli, že je to příběh, který by měl znát každý středoškolák. Já osobně jsem teda ráda, že jsem to na střední škole nečetla, protože bych to pravděpodobně nenáviděla. Dneska už to tak nějak vidím zase všechno jinak a především to bylo moje rozhodnutí si to přečíst. Nejsem si ale jistá, zda bych k tomu měla stejný pohled na střední škole, kdy mě rozbrečelo i Madagaskar. No a tímto přečtením si i odškrtávám první knihu ze seznamu 100 knih, které by si měl přečíst každý!

 

4 people judged this article.

Comments

1 Lux Lux | Web | 25. may 2018 at 15:30 | React

Klasika :) Já ji naopak četla už k maturitě a oslovila mě. Silný příběh, který vzbuzuje emoce po celou dobu.. Přesně, jak jsi napsala: buď vztek nebo smutek..

2 Eliss Eliss | Web | 25. may 2018 at 19:41 | React

Knížku jsem nečetla, ale kdysi jsem ve škole viděla film a ten se mi moc líbil :-)

3 Zlozana Zlozana | Email | Web | 25. may 2018 at 20:04 | React

Tyjo, to mi teď všichni doporučují, už bych si to měla přečíst! :D ale dneska jsem si od Steinbecka v antikvariátu koupila Hrozny hněvu, na to jsem taky zvědavá:)

4 Geheimnis Geheimnis | Email | Web | 28. may 2018 at 10:58 | React

Mě na střední díky naší učitelce naprosto fascinovala Paní Bovaryová a Petrolejové lampy. Sophiinu volbu jsem taky četla :-) Jo a pak mě taky dostal příběh o Quasimodovi, Chrám Matky Boží v Paříži. Nebo Sbohem armádo.. Jéje, to bych se tu mohla rozepisovat :D :-)

5 Geheimnis Geheimnis | Email | Web | 28. may 2018 at 16:35 | React

Ok, tak se k literatuře vyjádřím obšírněji :D
Co se týče té povinné středoškolské, už si těch titulů tolik nevybavuju, to co jsem psala výše jsou asi ty nejlepší, na který jsem si vzpomněla :-) Nicméně k Petrolejovým lampám doporučuji shlédnout stejnojmenný film s Ivou Janžurovou v hlavní roli :-) i když možná se ti to líbit nebude. Mě tenkrát uchvátilo učitelčino vyprávění o té knížce a já na tom pak ujížděla. Bývá i divadelní zpracování, konkrétně co vím, tak se to teď zkouší v Městském divadle Kladno a moc se na to těším :-)
Teď například čtu Panský dům, což by měla být trilogie. Odehrává se to v roce 1914 a absolutně mě to pohltilo :-) a jakože recenze většinou nepíšu, tak k tomuhle se chci vyjádřit :-)

6 Keiji Keiji | Web | 28. may 2018 at 22:14 | React

Taky se vždycky snažím sama sebe přemlouvat, že další knihy přece už kupovat nepotřebuju, vždyť mám celou nepřečtenou knihovnu... ale nějak... marně. :D
Ta tvoje fotka je boží! Ty barvy!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama